Zápis a závěrečné vyhodnocení akce

„Vrátíme Svratku do pramene“  7.–10. května 2026 | Šiklův mlýn | ORR OSH Žďár nad Sázavou

Bratři a sestry hasiči,

ve dnech 7.–10. května 2026 jsme společně prožili něco, na co většina z nás nikdy v životě nezapomene. Společně jsme dokázali nemožné. Nejen že jsme překonali rekord v dálkové dopravě vody, ale především jsme ukázali obrovskou sílu hasičského bratrství, odhodlání, soudržnosti a lidské vůle nevzdávat se ani v těch nejtěžších chvílích.

---

Oficiální výsledky rekordu

• Celková délka rekordního vedení: 64,14 km
• Překonání původního rekordu z roku 2010 o: 680 metrů
• Převýšení celé trasy: 463 metrů

• Zapojeno celkem 2344 hasičů
• Akce se zúčastnilo celkem 303 sborů z toho 1 sbor ze Slovenské republiky

• Přijelo celkem 55 cisteren o celkovém objemu 226,2 m³ vody
• Bylo zapojeno 254 stříkaček PS12 + 1 parní. K tomu 22 plnících stříkaček Tohatsu a dalších strojů
• Celkem hasiči dovezli 3529 hadic B z toho bylo použito 3246 hadic pro samotné vedení a zbytek tvořily záložní hadice
• V 23:50 hod byl rekord oficiálně uznán komisařem z agentury Dobrý den.

Časový průběh rekordu

• 05:00 – Budíček
• 06:10 – Odjezd 8 úseku(první v řadě) ze Šiklova mlýna
• 07:45 – Odjezd 4 úseku(poslední v řadě) ze Šiklova mlýna
• 08:30 – Všechny sbory na svých stanovištích – bylo zahájeno plnění hadic z vedlejších zdrojů
• 13:16 – Byly odpojeny všechny vedlejší stroje a zahájen oficiální start pokusu o rekord
• 22:10 – Bylo zahájeno plnění hadic ze Skalského rybníka úsek č.6 a Medlovského rybníka úsek č.8. Čekání na vyřešení problémů na úseku 3 a 4.
• 23:30 – Problém na úseku 3 a 4 vyřešen, voda proudí z rozdělovačů před plnícím stanovištěm úsek 6 a úsek 8.
• 23:30 – Byl vydán povel na odpojení všech vedlejších zdrojů.
• 23:40 – Potvrzení od velitelů 6 a 8 úseku o odpojení všech vedlejších zdrojů a zahájení proudění vody celým vedením od úseku 1
• 23:41 – Byl vydán povel pro zavření ventilů C na rozdělovači před strojem 819  a puštění vody ventilem B do stroje. Následně zahájení čerpání vody ze stanoviště 819 parní stříkačce na stanoviště 820.
• 23:46 – Voda proudí do čerpací nádrže parní stříkačce, ta začíná tlačit vodu do proudnice a stříkat.
• 23:50 – úspěšné dokončení rekordu

Celý proces od začátku plnění hadic až po úspěšné dokončení trval neuvěřitelných:

15 hodin a 20 minut

---

Technické vyhodnocení celé akce

Během celé akce bylo nutné vyměnit:

52 hadic a 24 stříkaček

Na první pohled se tato čísla mohou zdát vysoká, ale při pohledu na rozsah celé akce jde o výsledek, který hodnotíme velmi pozitivně.

Velice důležitým zjištěním je skutečnost, že:

Nebyla zničena žádná stříkačka.

• 15 stříkaček bylo vyměněno z důvodu neschopnosti nastartovat
• 2 měli závadu na karburátoru
• 1 měla známky přehřívání
• 1 nechladila
• 1 měla vadný kondenzátor
• 1 měla špatnou ucpávku mezi čerpadlem a motorem – unik vody
• 1 měla úkap oleje
• 1 plnicí tohatsu nenastartovala
• 1 prasklé chlazeni oleje ve vaně stroje

Ano, některé stroje vykazovaly závady, ale prakticky všechny byly řešeny preventivně, nebo šlo o drobnější technické problémy. Největší závadou celé akce byla porucha jedné stříkačky na sedmém úseku, kde praskl chladič v olejové vaně a do motoru se dostala voda. Ani tento motor však nebyl zadřený ani zničený. Bude potřeba pouze výměna olejové vany s chladičem a kompletní výměna oleje.

A hadice???

Za velmi důležité považujeme skutečnost, že:

• tlak na trati nikde nepřekračoval výstupní tlak na stroji 7 atmosfér

To znamená, že pokud některé hadice nevydržely ani tyto hodnoty, bylo správné je vyřadit z provozu. Celá akce tak zároveň pomohla odhalit technické nedostatky na strojích i hadicích a zvýšit bezpečnost do budoucna.

Velmi zajímavým poznatkem bylo také to, že:

• naprostá většina hadic 49 z 52 byla měněna během zavodňování,
• během samotného rekordního provozu praskalo hadic minimum(3ks).

To jasně ukazuje, že problém nebyl v extrémním tlaku během rekordu, ale spíše v technickém stavu některých starších hadic.

---

Závěrečné poděkování

Bratři a sestry hasiči,

dovolte nám, abychom vám teď z hloubi našeho hasičského srdíčka poděkovali. Jménem celého organizačního štábu… jménem velitelů úseků… jménem všech lidí, kteří pro tuto akci žili měsíce a měsíce… vám chceme říct jedno jediné:

DĚKUJEME.

Možná si někteří z vás vzpomínáte na páteční školení, kdy jsme vám říkali, že neexistuje lepší a horší sbor. Že neexistuje méně důležitý hasič. Že ani ten sbor, který přijede „jen“ se záložní stříkačkou, není méně cenný. A víte co? Tato akce nám to všem dokonale dokázala. Protože kdyby tam nebyly ty záložní stroje… kdyby tam nebyly ty záložní hadice… kdyby tam nebyli ti lidé, kteří byli připraveni kdykoliv pomoct… tak bychom ten rekord nikdy v životě neudělali. Nikdy!!!

Podívejte se na ta čísla. Kolik jsme měnili stříkaček. Kolik jsme měnili hadic. Kolik problémů jsme museli řešit. A přesto jsme to nevzdali.

A víte proč?

Protože jsme v tu chvíli nebyli jednotlivé sbory. Byli jsme jedna rodina. Jedno obrovské hasičské srdce.

Nikdy nezapomenu na ty chvíle v sobotu večer… na ty nervy… na ten strach… na tu bezmoc, když člověk viděl další problém a další problém a v hlavě mu běželo: „Má to ještě cenu? Máme pokračovat?“ Přiznávám se vám úplně otevřeně… byly chvíle, kdy jsme s Víťou přestávali věřit. Byly chvíle, kdy jsme přemýšleli, jestli to celé neukončit.

Ale pak přišli za námi kluci z Bukové, plácli nás po rameni a řekli: „Nevzdáme to. Kluci věříme vám a dáme to“.  Na to jsme slyšeli z vysílačky. „Chlapi, jsou tady kluci, kteří přijeli až z Rozvadova a ty se rozhodně nechtějí pro pár minut(hodin) vzdát. Pojďme do toho“. Možná si tito kamarádi ani neuvědomují, jak velikou roli mají v tomto příběhu. Kluci děkujeme.

A v tu chvíli jsme si uvědomili jednu strašně důležitou věc.

Že rekord netvoří hadice, ani stříkačky, ani kilometry. Rekord tvoří lidi. Lidi, kteří se dokážou spojit. Lidi, kteří vydrží stát vedle sebe, i když je to těžké. Lidi, kteří se v nejtěžší chvíli nerozjedou domů, ale zůstanou.

A právě proto bude mít tenhle rekord navždy obrovskou hodnotu.

Protože kdyby překonávání rekordů bylo jednoduché… tak by ho překonal každý. Ale my jsme si to museli odmakat. Museli jsme si sáhnout až na dno. Museli jsme prožít nervy, vyčerpání, bezmoc i obrovské emoce. A právě proto si toho budeme vážit celý život.

Jsme nesmírně pyšní na to, že jsme mohli stát po vašem boku. Že jsme mohli být součástí něčeho tak obrovského. A věřím, že jednou, až z nás opadne únava a všechny ty emoce ze sobotní noci, že budeme na to vzpomínat stejně, jako chlapi vzpomínají na vojnu.

Na ty těžké chvíle se zapomene…ale zůstane hrdost. Hrdost na to, že jsme byli u toho. Že jsme to nevzdali. Že jsme společně dokázali něco neskutečného.

A víte co?

My vlastně ani nechceme, aby ten rekord zůstal navždy náš. My bychom si strašně přáli, aby jednou přišel další sbor… další generace hasičů… a řekli:

„My to zkusíme překonat.“ Protože jak již bylo psáno, nejde o čísla, nejde o kilometry, nejde o tabulky.

Jde o to, že se dokážeme sejít… spojit síly… a společně vytvořit něco, co je větší než každý z nás. Víme, že byly věci, které mohly být lepší. Víme, že jsme udělali chyby. A věřte nám, že si je velmi dobře uvědomujeme a budeme se z nich učit.

Ale zároveň věříme, že každý z vás chápe, že při akci tak obrovského rozsahu se prostě občas něco zadrhne.

A právě proto vás prosím o jediné…

Vzpomínejte hlavně na to krásné, na to hasičské bratrství, na ty emoce, na tu soudržnost, na ten okamžik, kdy jsme v 23 hodin a 50 minut věděli, že jsme to dokázali.

Z celého našeho hasičského srdce vám ještě jednou děkujeme. Děkujeme za vaši sílu, děkujeme za vaši obětavost, děkujeme za vaše srdce.

Přejeme vám hlavně zdraví, štěstí, hodně lásky k lidem a lásky k hasičině.

Byla čest stát vedle vás.

Mějte se krásně…
a třeba někdy zase společně.

Ahoj.

Začátek formuláře

Konec formuláře